pondělí 30. března 2015

NEW IN: C&A a home-made

Jeden z důvodu, proč jsem si založila nový blog, byl ten, že jsem se chtěla tématicky odpoutat od toho starého a zaměřit se na víc pohodové věci. A klidně i takové ty víc materiální a marnotratné :)

Takže se chci pochlubit novými kousky v šatníku i na poličce v koupelně (a v kuchyni?).

Jako předsevzetí jsem si letos dala omezení nakupování. Myslím, že se mi to celkem daří. Trochu jsem protřídila šatník a odložila pár kousků na charitu, a udělala si tím místo na kousky nové! Ale ne, k tomuhle se už vrátit nechci. Ale samozřejmě, je jaro a chce to pár fajnových oblečků (jsem prostě ženská). Loni jsem si totiž nakoupila těhotenské oblečení (nebo vlastně jen kalhoty a sukni, a dlouhá trička a tílka), takže to chtělo pár normálních věcí.
I když mám stejnou váhu i velikost jak před otěhotněním, postava se mi změnila, takže ABSOLUTNĚ nejsem schopná nosit kalhoty, které nejsou do pasu. V zimě jsem nosila silnější legíny, ke kabátu a válenkám Coqui, ale to se na jaře nedá (a legíny bez delšího kabátu či svetru nenosím). Člověk by se divil, jak těžké je kalhoty do pasu ve velikosti 42 sehnat. Naštěstí jsem je našla v C&A. Druhé v F&F. U obou cena kolem 400,-.



Jelikož jsem přešla na pořizování jen základních, lehce kombinovatelných kousků, měla jsem doma jeden černý a jeden pastelový svetr. Ten pastelový však během krmení prcka mrkví odešel do věčných lovišť, takže jsem potřebovala nový. Opět z C&A, ve slevě za asi 300,-.


K tomu jsem přibrala jedno tričko z jejich Basic kolekce. To jen tak, protože jsem chtěla, výmluvu na to nemám. (Ale je proužkované a s příměsí organické bavlny!:)


K čemu taky nemám omluvu, je nový šátek. Ten si totiž kupuju vždycky, když se mění roční období. A ta pomněnková barva a ty puntíky mě dostaly. Dá se použít jako dlouhá nebo komínová šála a je z naprosto úžasného materiálu. Opět C&A, 125,-.



V rámci dodržování předsevzetí už také nekupuju tuny kosmetiky. A i v tomto odvětví mám doma spíše takové základy. Kokosový olej, bambucké máslo, jedlá soda, třtinový cukr. Mám v plánu si s tím pohrát a vyrobit si domácí deodorant nebo tělový peeling.


Ovšem, vzhledem k tomu, že v tomto odvětví nejsem moc šikovná, dávám přednost znalejším a z Fléru jsem si objednala home made kosmetiku. Krém, který má ve složení jen 4 ingredience a je vhodný pro citlivou, poškozenou a problematickou pleť, což je přesně můj případ. Sice se to od přechodu na přírodní kosmetiku dost zlepšilo, ale pořad vyžaduje léčbu. K tomu mám i home made levandulovou květinovou vodu. Halt, v jednoduchosti je síla.

středa 25. března 2015

Menstruační kalíšek MeLuna

Tohle je takové napůl lesanské a napůl fujky, ekl, bleee téma :D
Ale rozhodla jsem se o něm napsat, jelikož kalíšek mi FAKT změnil život.

V naších končinách se na menstruaci pohlíží jako na něco hnusného, otravného, bolestivého, nechutného. Těšíme se, že budeme brát antikoncepci, která nám zázračně pomůže, dokonce i v tom, že menses nebudeme mít vůbec. Že nám to ulehčí život.
Ano, i já jsem to tak brala. V pubertě jsem mívala bolestivou menstruaci často, od 18 let jsem ale brala HA, abych neotěhotněla a myslela jsem si, jak je všechno v pohodě. Jupíí, konečně mají ženy možnost ovlivňovat své tělo a hlavně ty hnusné krámy!

Achbože, jak já jsem byla blbá...



Naštěstí ale nejsem ten typ, co by bral antikoncepci třeba 10 let vkuse. Vždycky jsem ji brala tak rok až dva, s přestávkami. Jakmile začal můj proces transformace jakožto ženy a později matky, začala jsem se dívat i na přirozené procesy ženského těla trochu jinak. Světe div se, čím starší jsem byla, tím méně problému s MS jsem měla (což je prý normální). Nakonec mě bolelo břicho jen první dva dny a menstruaci jsem měla pravidelnou jak hodinky (dokonce jsem po čase zjistila, že se celkem přesně řídí podle fází Měsíce).
Přesto, nebudu vám lhát, v době těhotenství jsem si užívala, že krámy nemám, fakt. První MS po porodu jsem dostala asi týden po skončení šestinedělí, byla slabá, jakoby nic. Byla jsem na poporodní kontrole u gynšónky a nechala si napsat HA. Počkala jsem na další MS, která už byla klasická, silná a bolestivá a začala zobat. No a menstruaci jsem měla pak měsíc vkuse. Taky jsem se necítila vůbec dobře, ačkoli jsem doteď neměla žádné poporodní komplikace. Po čase mi došlo, že je to antikoncepcí, kterou jsem nebrala už asi tři roky. Šla hned do koše.
Další MS už dorazila klasická, několikadenní, opět klasicky bolestivá. A opět klasicky otravná, krvavá, smradlavá, vložková. A já si řekla, že tohle mě už vážně nebaví.

Poprvé jsem na informace o menstruačním kalíšku narazila v nějaké diskuzi na internetu. Jakmile jsem tento "nástroj" viděla na fotce, přišlo mi to neuvěřitelně nepraktické a nepohodlné. Možná i proto, že jsem nikdy nepoužívala tampóny, nikdy se mi nepovedlo pořádně zavést ani tu nejmenší velikost, nedržely mi a byly hrozně nepohodlné (dnes už vím, že je to prostě proto, že JI mám malou ;), takže mě nošení čehokoli uvnitř prostě absolutně nelákalo. Musím se také přiznat, že jsem byla trochu zaujatá, hlavně když jsem si přečetla článek nějakých studentek fildy v Brně o tom, jak si jednou seděly ve Skle, kalíšek vytáhly, a pomocí krve si něco čmáraly. Eeee... takže jsem tuhle vymoženost měla spojenou s lesanskýma bio studentkama uměnověd.
Kalíšek se ale začal šířit jako mor, všichni o tom mluvili, všichni z toho byli nadšení, a jakmile mi o tom vyprávěly i moje sestřenice a měla jsem info z první ruky, řekla jsem si, jdu do toho. Po porodu jsem měla sama k sobě už trochu jiný přístup a nošení čehokoli v pochvě mi už nepřipadalo tak hnusné. 
První volba byl kalíšek LilCup. Koupila jsem ho v akci a říkala si, že ty dvě stovky oželím, i kdyby mi to nesedělo. Dle doporučení pro ženy po porodu jsem si vybrala tu větší velikost. A netrpělivě čekala.
Ovšem přišlo neuvěřitelné zklamání. První problém byl zavádění, ale to je celkem normální, než se s tím člověk naučí pracovat. Další hrůzy ovšem přišly v podobě dlouhé stopky, jejíž přítomnost mě až bolela. Tu jsem ustřihla, ovšem bylo to ještě horší, jelikož ten silikon byl po ustřižení ostrý. Nakonec šla stopka pryč úplně. Tím to ale neskončilo. Kalíšek mi nedržel, vyjížděl, tlačil, byl nepohodlný. Byl pro mě problém si dojít na malou, vyloženě mi tlačil na močák. Kalíšek šel tedy do prčic. 
Ovšem, několik pozitivních dojmů to na mě udělalo. Bez vložek mi bylo najednou skvěle. Zjistila jsem, že té krve ze mě zase tolik neteče a že ta krev OPRAVDU NEZAPÁCHÁ. Najednou se mi k vložkám už vůbec nechtělo vracet.



Začala jsem tedy hledat znovu. Věděla jsem, že potřebuju kalíšek mnohem měkčí, bez stopky a možná i menší. Našla jsem si značku MeLuna, ovšem ještě jsem se poradila na stránkách www.kalisek.cz. Tam mi napsali, že nejspíš opravdu potřebuju menší velikost. Takže jsem do toho šla podruhé. Objednala jsem si kalíšek MeLuna s kuličkou, velikost L, a navíc verzi Soft. A už na první dotek byl znát obrovský rozdíl.

VÝSLEDEK BYL ÚŽASNÝ!

Konečně jsem zažila ten všemi popisovaný skvělý pocit, když vlastně máte pocit, že nemáte pocit. Prostě necítíte NIC. Díky jemnějšímu materiálu se kalíšek mnohem lépe zavádí, díky lepé vybrané velikosti drží, nevyjíždí a neprotéká. Po asi 15 letech jsem poprvé zažila ten pocit, kdy mi vůbec nevadí, že mám krámy.
A světe div se, od té doby MĚ VŮBEC NEBOLÍ PŘI MENSTRUACI BŘICHO.

Takže určitě doporučuji tento svatý grál všech lesan každé ženě, která má s menstruací jakýkoli problém. A k vložkám se už vracet nebudu.



A ještě bych doplnila pár poznámek:
-  můj první kalíšek měl rozměry 47x57 mm a byl pro mě prostě hodně velký. Takže se nedívejte na to, zda za sebou máte porod či kolik vám je, ale zkuste objektivně zhodnotit, jak velkou máte pochvu. Na většině návodů také uvidíte, že kalíšek drží vespod vagíny, daleko od čípku. Já to tak nemám, když kalíšek zavádím, mám ho kolem čípku, to je dost důležité, jinak mi protéká. Nyní mám velikost 44x51mm.
- různí se i materiál. Mám variantu Soft, která je prý vhodná pro ženy, jež nemají posílené pánevní dno. Nevím jak na tom mé pánevní dno je, ovšem varianta Soft je určena především pro ty, které mají problém s tampóny. Takže přesně pro mě.
- místo stopky existují varianty s očkem či kuličkou. Tohle osobně preferuju.
- kalíšek by se měl čistit asi co 4-5 hodin, já musím říct, že mi vydrží i celou noc. Možná ten první den se stane, že po ránu, než stihnu vyměnit, proteče, ale jinak v pohodě. Pokud jde o čištění mimo domov, stačí sebou nosit antibakteriální ubrousky.
- způsobů zavádění je hodně. Není to jen o složení napůl a hups dovnitř. Je třeba si s tím trochu "pohrát". Více na příklad zde: https://www.youtube.com/watch?v=Ep5hh0W-nFw
- co se týká hygieny, po skončení menstruace vždycky kalíšek vyvařím. Kromě toho mám doma antibakteriální mýdlo, ale měla by stačit horká voda.
- kalíšek MeLuna jsem koupila na biooo.cz za 399,-. Ovšem pokud by si někdo chtěl vybírat barvy (a že jich je!), lze pořídit zde http://www.kalisek.cz/eshop/Menstruacni-kalisky/MeLuna/

sobota 21. března 2015

Korres Nail Colour, neboli "přírodní" lak na nehty

No dobře, přírodní laky na nehty tak úplně asi neexistují. Ovšem existují laky, které obsahují co nejméně svinstev. Mezi výrobce takový laků patří na příklad 100% Pure, Santé, Fnug nebo právě Korres. 
Tyto laky mají navíc být pečující díky provitamínu B5 a oligoelementům.
Oficiální info:

"Korres laky na nehty obsahují přírodní extrakt z myrhy, oligoelementy a provitamín B5. Oligoelementy jsou stavebními kameny nehtů (křemík, vápník, železo, síra) a posilují křehké a lámavé nehty. Provitamín B5 účinně zvyšuje obsah vody v nehtech a zlepšuje pružnost a kvalitu nehtů. Vzácný extrakty z myrhy, který je ručně sbírán ve formě kapiček pryskyřice, má antiseptické, antibakteriální, antivirové a antimykotické vlastnosti.
Korres Nail Colours neobsahují běžně používaná chemická rozpouštědla, která mohou způsobovat alergické reakce, podráždění očí a pokožky, jako jsou: toulen, aceton, xylen, ftaláty, kafr a formaldehyd."

Předčasem jsem se zbavovala všech "chemických" laků, co jsem doma měla. Byla to akce v rámci přechodu na přírodní kosmetiku. Ačkoli jakmile se narodil syn, nehty jsem si nelakovala, jelikož jsem měla ruce pořád u malého a jelikož nebyl kojený, často jsem mu dávala cucat svůj palec pro uklidnění (takže jsem také nosila pořád nehty zastřižené a opilované). Zároveň jsem si ale říkala, zda vůbec existuje lak, který bych mohla použít alespoň občas. Zároveň se mi ale nechtělo za lak dávat kolem čtyř stovek, zas až tak jsem po barevných nehtech netoužila.
Pak jsem našla značku Korres a pořídila si jen dvě základní barvy - neutrální a červenou.




Konkrétně odstín 06 - Pastel Rose a 43 Coral Pink.



Barvy jsou to vážně nádherné. Pastel Rose je teda spíše do béžova než do růžova a i s dvěma vrstvami kryje lak spíše méně, takže děla efekt francouzské manikury. Coral pink je zase velice krásná, výrazná, sytá červená barva s trochou jakoby melounového nádechu, je to tedy spíše světlejší odstín. S lakem se dobře pracuje a rychle zasychá. A řekla bych, že i ta péče tam je, s lámáním nehtů nemám problém.

Ovšem výdrž nic moc. Byla jsem zvyklá na příklad u Coloramy, že mi lak vydrží ve skvělém stavu i týden, tady tak dva až tři dny. Halt, člověk asi nemůže mít všechno...




Cena laku: 199,-
Dá se koupit v prodejnách Profimed (i na netu) nebo na eshopu www.korres.cz

středa 18. března 2015

"Eko" tipy pro prcky

Nejsem úplně typická bio matka. Syna jsem v šátku nenosila (protože nechtěl), kojila jsem ho jen týden a společné spaní jsme praktikovali pouze první měsíc. Přesto jsem se vždycky snažila používat přírodní a bio věci pro malého. Samozřejmě, že všem svinstvům se člověk nevyhne, už jen proto, že žijeme ve městě, do kterého se dostává bordel z Třineckých železáren. Ale přesto, nebo právě proto, se snažím, abych synovi dopřála alespoň něco přírodního. Ono to totiž není zase tak těžké.

Oblečení
Samozřejmě, že kupuju levné věci v akci, protože z většiny oblečení syn za měsíc vyroste. Přesto má pár kousků, které jsou vyrobeny z bio bavlny, a přitom nejde o nic extra drahého. Takové oblečení je možné zakoupit na příklad v C&A. Navíc, pokud chodíte do DM a sbíráte body, v Baby Bonusu lze získat 30% slevu na jeden kousek oblečení, tuším do rozměru 102. Malému jsem koupila také na příklad čepičku z biobavlny z kolekce Io Bio, kterou lze zakoupit na e-shopu www.nejbaby.cz




Hračky
Existují "plastové" hračky z kukuřičného škrobu. Nebo plyšáci z bio bavlny. Syn má usínáčka Babylonia Peppa, který je vyroben z organické bavlny a vlny, a dokonce nosí označení Fair Trade. Dá se koupit na příklad tady - http://www.detskydum.cz/detail/babylonia-muchlacek-s-prirodni-ovci-vlnou-peppa-ti-352401/#zbozi_352405



Kosmetika
Kolik maminek se opravdu zajímá o složení dětské kosmetiky? Dle mých zkušeností moc ne... přitom kosmetika plná parabenů, SLS a vazelíny může kůži miminka spíše uškodit než pomoct. Přitom stačí jen pár obyčejných, relativně levných výrobků, jako je kokosový či olivový olej, nebo přírodní dětská kosmetika (na příklad Alverde z DM). Na ekzém (předpokládám, že to byla reakce na očkování...), pomohlo střídavé mazání kokosákem a bio rakytníkovým balzámem od Saloos.



Jídlo
Jelikož jsem nekojila, chvíli trvalo, než jsme našli umělé mléko, které by synovi sedělo. Zajímavé je, že většina lidí začíná u Nutrilonu (my také), ale většina pak rychle přechází na něco jiného. Osobně jsem se o to nezajímala dřív, ale teď už vím, že existují na trhu i BIO UM. A to od výrobce Hipp a Babylove z DM. Stejně tak i co se příkrmů týče, pokud nemáte možnost jako já sehnat kvalitní zeleninu, lze kupovat bio příkrmy ve skleničkách. Je třeba hledat, ale obecně je vyrábí firma Hipp, Babylove a Alnatura. Tuším i Hamánek má některé věci v bio kvalitě.



Pleny
O výhodách či nevýhodách látkových plen bylo napsáno již mnoho a já se do toho pouštět nebudu. Jelikož jsem líná a taky mám možnost kupovat jednorázovky v Polsku, kde vyjdou kolikrát i o polovinu měně, látkové pleny nepoužívám. Ovšem i jednorázovky existuji biodegradabilní. Opět je vyrábí značka Babylove, nebo třeba Kikko. Jistě, jsou dražší (ovšem na úrovní některých pampersek), ale i ty se dají sehnat v akci a když už nic, pokud si občas člověk aspoň jeden balík koupí, může mít ze sebe trochu lepší pocit :)

sobota 14. března 2015

5 věcí, co mi v poslední době udělaly radost

Pokračování mini-tradice :)

Bylinková zahrádka

Ta je teda zatím ještě v přípravách, ale alespoň už není jen v plánu, která se mi zrodil v hlavě už loni, kdy jsme se přestěhovali a máme v byte uzavřený balkon. Letos jsem si KONEČNĚ koupila zeminu a semínka a zatím sice nemám vůbec o sázení páru, ale nevadí, všechno bude :)



Barevné zapalovače

Když už má člověk takové krásné, vonící a navíc eko svíčky, je třeba si k nim poříditi stylové zapalovače. Tyto tři jsem koupila v Lídlu a nejvíc se mi asi líbí ten puntíkovaný. Skoro je mi až líto, že už nekouřím :)



Rakytník ze zamrzlé země

V zimě mám vždycky hrozně vlasy. Nebo ani ne tak vlasy, jako spíš vlasovou pokožku, jelikož vždycky nosím čepice. A rakytníkový šampón Natura Siberica mi mou hlavu dává postupně zase do pořádku, navíc ta vůně a ten překrásný tyrkysově-zlatý obal mě neuvěřitelně baví



Hrníčky s liškami

Tohle byla naprosto skvělá koupě. Pořídila jsem je ještě v době, kdy byl venku sníh a člověk se rád doma zahříval čajem, třeba karamelovým rooibosem (taky máte problém si zapamatovat, ve kterém místě se píšou ta dvě O?), ale zároveň se už v obchodech začínal objevovat jarní sortiment. Takže jsem v KIKu koupila tyhle dva hrníčky, speciálně určené na sypaný čaj, s liškami, puntíkama a světle tyrkysovou barvou, aby mi dělaly radost už jen tím, že stojí na poličce.



Jarní vohoz :)

Sice u nás před pár dny v noci sněžilo, ale to mě vůbec nezajímá. Už před časem jsem si pořídila jarní bundu (Espirit) a jarní polobotky (CCC) a budu v nich chodit, i kdyby se počasí zase zbláznilo a bylo mínus dvacet! Já už mám jaro, no matter what!


pondělí 9. března 2015

Italian Haul!

Miluju Itálii! Byla jsem tam už asi 10x, přesně to asi spočítat nedokážu, ale byla jsem v Říme, Orviettu, Assisi, Florencii. A nesčetněkrát jsem lyžovala v italských Alpách.
Miluju italské umění, na výšce jsem si cíleně vybírala přednášky z oboru dějin umění ohledne renesance a baroka, i když to s mým oborem nemělo nic společného. A italské Alpy jsou dle mého nejlepší oblast pro lyžování, ať už je člověk začátečník nebo profík, mají úžasně upravené sjezdovky, super servis a Italové jsoi neuvěřitelně milí, domluvíte se s nimi rukama-nohama, nemají problém s cizinci (narozdíl od Francouzů).

Naposledy jsem byla v městečku Resia, těsně u hranic s Rakouskem, takže se tam mluví spíš německy než italsky (a zajímavé je, že tam nikdo nemá problémy s dvoujazyčnými nápisy). Tohle město se, kromě skvělých sjezdovek, pyšní na příklad velkou přehradou, na které se udržuje rychlobruslařská trasa.


Každá tato návštěva, ať už se týká umění či sportu se ale samozřejmě neobejde bez užívání italského jídla. V každé oblasti, ve které jsem byla, dělají pizzu jinak. Jednou je v "americkém" stylu, se čtyřmi vrstvami sýra, jindy úplně jednoduchá, pouze s parmskou šunkou, mozzarellou a rucolou. Někdy jsou ingredience důmyslně zapečené, jindy jsou zase jen pokládané, hezky čerstvé. Zatím nejlepší pizza, kterou jsem ochutnala, byla s prosciuttem a mascarpone.
Bohužel jsem byla teď nějaký čas o toto požitkářství ochuzena. Moji rodiče ovšem ne, a tak mi vždycky přivezou docela hezkou zásobu.



Tak třeba láhev olivového oleje, ta musí být. Mám sice ještě doma dovezenou z Řecka, ovšem už mi dochází. No a nejlepší ze všeho je ultra hyper mega velké balení italských špaget. Takhle mají balené kdejaké těstoviny. A co by to bylo za Itálií bez parmenzánu. Nesmí chybět i nějaký kus masa. Je zajímavé, že v oblasti Resii nemají klasické prosciutto, ale speck. Nejedná se o klasický špek, co jsem tak pochopila, tento je taky sušený, ale jinak kořeněný, a také je to jiný druh masa.


Určitě stojí za to dovézt si také octy. Ty jsem si přivezla sama už dřív - vinný ocet a balsamico.


A aby toho užívání si lahůdek nebylo málo, chce to ještě bombardino. Ovšem to je nejlepší horké, se šlehačkou a podáváné přímo pod prosluňeným svahem (a klidně si dejte i german knödel).

čtvrtek 5. března 2015

Book TAG - knižní tag

Nejoblíbenější kniha:
Sto roků samoty (Márquez), Bílý Oleander (J. Fitch), Na větrné hůrce (E. Brontë)

Oblíbený autor:
Určitě Gabriel García Márquez. Mám od něj doma spoustu knih, kromě Sto roků samoty mám nejrači O lásce a jiných běsech.

Který žánr preferuješ?
Určitě realismus, kdysi i naturalismus. Na výšce jsem dost četla beatníky, dnes mám ráda i literaturu faktu a knihy o umění.

Oblíbená knižní série:
Nemám ráda knižní série. Kór vyloženě nové věci, kdy má člověk pocit, že autor už píše jednu blbost za druhou. Jediná série, co jsem kdy přečetla, byl Harry Potter. A možná ješte knihy Dana Browna, kde je hlavní hrdina Robert Langdon, pokud se to dá považovat za sérií...

Které knihy jsi nesnášela číst ve škole?
Všechny :D ne tak jasné, kdo měl rád povinnou literaturu? Ja začala hodně číst až ke konci střední, kdy se na hodinách začala probírat moderna. Jelikož jsem chodila na polskou školu, nesnášela jsem Sienkiewicze a nemám ho ráda doteď.



První kniha, kterou si pamatuješ z dětstvi?
Určitě Děti z Bullerbynu. Tipuju, že je to i kniha, kterou jsem za život četla nejčastěji. Dokonce i v dospělosti.

Knihovny nebo knihkupectví?
Určitě knihkupectví. Knihovny jsem nikdy nemela moc ráda, jednak proto, že mě omezovaly časem, a druhak taky proto, že miluju mít vlastní knihy.

Kolik knih vlastníš?
Nemám ponětí, jelikož jich celkem dost mám ještě u rodičů. Doma jich mám asi stovku. A dalších 200 má manžel.

Čteš před spaním?
Dnes už ne, dnes už před spaním krmím :)

Který citát z knihy nikdy nezapomeneš?
"Narodili jsme se ve století bezdomovců. Není kam se vracet." z knihy Bílý Oleander. A ještě "Zemřít, spát - spát, možná snít" z Hamleta.

Science Fiction nebo Fantasy?
Upřímně, já asi nikdy žádné sci-fi nečetla.. :/

Kniha, u které lituješ, že jsi ji četla?
Co mi dluží dcera od Betsy Howie, to byla neuvěřitelná kravina, ani jsem to nedočetla.

Jak velká je tvá knihovna?
Střední IKEA Billy a ještě několik dalších polic.

Kolik průměrně přečteš knih za rok?
No, asi před třemi lety, kdy jsem si pořídila Kindle, to bylo fakt hodně. To jsem přečetla i Upíři deníky a dokonce jsem zkoušela i Twilight. Ale za loňský rok to bylo fakt málo, to bych spočítala asi na prstech jedné ruky... Ale zase, v rámci předporodní přípravy, jsem přečetla asi 800 příběhů pro Ivanu, to se taky počítá, ne?:)



Kterou knihu můžeš číst stokrát a nikdy tě neomrzí?
Děti z Bullerbynu. A taky výše zmíněné oblíbené knihy. A Harryho Pottera. A vesměs asi všechny knihy, co doma mám, proto je i doma mám.

Čteš ráda venku?
Strašně moc! Dycky mě bavilo číst v šaline, za chůze, ve vlaku, v parku, v kavárně...

Jakou životní lekci jsi se z knih naučila?
Těžko říct, je to přeci jen fikce... Alespoň většina. Spíš ve mně knihy zanechávají takový dojem, že když je dočtu, mám pocit, jako bych se rozloučila s nejlepším přítelem.

Nejlepší kniha loňského roku?
Učitě Hovory s porodní bábou. Moc mi pomohla.

pondělí 2. března 2015

Každodenní radosti

Když si takhle sedíte doma, koukáte z okna, venku je hnusně, zima končí, jaro ještě nezačalo, přibrali jste dvě kila, i když jste v posledních pár dnech skoro nic nejedli, protože se vám nechtělo vařit, v hlavě vám blýskne "Dnes nezpívám z radosti, podruhu Bárto. Zpívám, abych zahnala chmury."

Hlavní ale je, že zpíváte, ne?


Docela často se setkávám se ženami, které život na mateřské nebaví. Vadí jim, že jsou zavřené doma, že nic nedělají, jen přebalují, že nikam nechodí, jsou bez peněz, hádají se s partnerem kvůli tomu, že není umyté nádobí, vyčítají si, kdo z nich má vlastně víc náročnou "práci". Já taková nejsem. Mateřství a mateřskou dovolenou beru jako jedno z dosavadních nejlepších období mého života. Nepotřebuju vysedávat někde na kafíčku s kámoškama a drbat (od toho máme Facebook :D) a baví mě starat se o syna. 



S dítětem člověk každý den prožívá takové malé velké radosti. Třeba jak se během pár dnů naučí točit se na břichu dokolečka a pak další týden nedělá nic jiného. Jak mu vyroste už čtvrtý zub, a během usmívání mu už vylézají malé bíle perličky. Jak dostane záchvat smíchu z padajících kostek, nebo si začne výskat a pískat a vy máte pocit, že si s vámi vykládá.


A taky mě hrozně baví chodit ven s kočárkem, miluju to. Člověk se trochu hýbe a provětrá se, může se zastavit a koukat po okolí a objeví věci, které dřív neviděl. Každý další den pozoruju, jak na chodníku mizí sníh a cesta vysychá. Vidím, jak se na stromech objevují první pupeny, či dokonce listy a za ploty rostou první sněženky.

Dny na mateřské mi přinesly zpomalení a klid, který jsem už dlouho potřebovala.


neděle 1. března 2015

Lily Lolo přírodní MINERÁLNÍ MAKE-UP Blondie

Najít přírodní make-up pro někoho, kdo má tvář poďobanou jako já, a zároveň za něj nedat spoustu peněz, je celkem fuška. Alverde make-upy nekryjí a dát osm set a víc korun na make-upy třeba od 100%Pure nebo Zuii se mi opravdu nechtělo. A tak jsem to riskla a šla do make-upu minerálního, i když jsem moc nevěděla, co od toho očekávat.

První zkouška nedopadla moc dobře. Skoro se na mě vysypal celý obsah balení, jelikož jsem samozřejmě strašně hrr a zvědavá. A i přes to, že jsem držela v ruce prášek za 500,- a OPRAVU jsem si dávala bacha, nechybělo málo, a výrobek bych mohly vytírat ze země spolu s prachem o kočičími chlupy.


Naštěstí firma Lily Lilo počítá s nešikovnými osobami. Takže vnitřní část je samostatně uzavíratelná. Konzistence připomíná pudr, ale prakticky už po nabrání na prst se mění na něco ve stylu suchého krému (což je asi normální, ale jak jsem řekla, byl to můj první minerální make-up, takže mě to docela fascinovalo). Chce to trochu cvik, ale pracuje se s ním skvěle. Dá se vrstvit, takže občas ho používám jen tak na sjednocení. Po nanesení více vrstev skvěle kryje a zároveň ho prakticky nejde vidět. Taky úžasně matuje. Samozřejmě je k tomu potřebný štětec, ale pomocí prstu ho používám na zamaskování větších fleků (kterých mám na tváři fakt hodně).



Nejvíc miluju jeho přírodní složeni: Mica, Zinc Oxide, Titanium Dioxide, Iron Oxides. A je to asi první make-up, který ODSTÍNEM PŘESNĚ SEDÍ MÉ PLETI.
Cena je 499,- a sehnat se dá na příklad na eshopu www.biooo.cz