středa 29. dubna 2015

Enjoy the music

... aneb má sbírka vinylových desek.

Je to už pár let (asi 8), co jsem zaznamenala v České Republice takovou jakousi módu sbírání vinylů. Byl kolem toho docela boom. Hodně mých známých je začalo kupovat po bazarech, dokonce i na ebay, nebo si je vozilo ze zahraničí. Jeden můj kamarád si vytvořil opravdu pěknou sbírku, měl třeba Johnyho Cashe nebo třeba i Venom (black metal). V té době jsem si také všimla opětovné propagace nových LP, či desek kapel, které na vinylech nikdy nenahrávaly. Tenhle trend se udržel dodnes a já ho upřímně moc nechápu. Jednak cena takové desky je kolem 800 Kč, což dát za věc, která, řekněme si to na rovinu, bůhví jakou výdrž nemá, je dle mého dost mimo. Je to prostě frajeřina.
Pro mě osobně je sbírání desek hlavně o té atmosféře. Kdysi se hudba nahrávala úplně jinak, vemte si, že zaznamenávání stereofonního zvuku se začalo dělat až v šedesátých letech. Původní záznam hudby má pro mě takový zvláštní šmrnc, proto podle mého na gramodeskách nejlépe zní jazz, soul a klasický rock. Případně klasika. Moderní hudba na gramofonové desce mi osobně připadá trochu... praštěná.

Ačkoli jsem měla kolem sebe spoustu lidí, kteří desky sbírali (a utráceli za ně nemalé částky), u mě to bylo jinak. Spoustu vinylů jsem totiž měla doma ještě po mamce. A tu sbírku jsem si sama postupně rozšířila. Pamatuju si, jak jsme si s mamkou kdysi často na gramofonu hudbu pouštěly spolu, ještě když jsem byla dítě. Měli jsme doma gramofon Tesla MC400 (a dodnes si pamatuju jak mě fascinovala ta zelená tlačítka :D) a k tomu zesilovač JVC s dřevěnýma bednama. Bohužel všechno tohle dnes stojí nefunkční na půdě.
Doma mám nyní mini gramofon Smarton, který jsem si jednou nechala naježit. 


Samozřejmě, že většina "zděděných" desek obsahuje klasickou hudbu, nejvíc asi Chopina, který je u nás v rodině hodně oblíbený. 



Kromě toho mám po rodičích album The Dark Side of the Moon od Pink Floyd, Ghost in the machine od The Police, nebo třeba Bee Gees a Fleetwood Mac. 


Ve sbírce nesmí chybět i na příklad George Gershwin (osobně mám pocit, že Rapshody i blue je jedna z nejlépe sehnatelných desek u nás:).


Mezi moje velké srdcovky patří alba polských rockových kapel (hlavně Perfect) nebo Vladimír Mišík. 

A samozřejmě, že nemůže chybět klasický rock a folk, ono pouštět si ELO na gramodesce je opravdu nezapomenutelný zážitek.


Nejraději si na deskách pouštím černoškou hudbu. A tyto kousky jsem prostě ve sbírce mít musela. Lionel Richie, Stevie Wonder, Aretha Franklin, Whitney Houston, The Temtations a Jacksons. Miluju je!



A tohle je můj největší poklad! Thriller od Michaela Jacksona. Hlavně proto, že mě stál asi 20 Kč :) a to v době, když MJ zemřel a jeho vinylové desky se prodávaly od tří stovek nahoru. Dvojalbum Černá galaxie je už v ČR taková klasika :)



A nebyla bych to JÁ, kdybych doma neměla originální Cimrmanovy hrací desky!

čtvrtek 23. dubna 2015

Nechceme v ČR Kristellerovu expresi!

Když jsem si zakládala nový blog, zařekla jsem se, že na něm budu psát jen o pozitivních věcech. Jenomže událostí posledních dnů mě nějak dokopaly k potřebě se někde veřejně vyjádřit.



Stav porodnictví v České republice je otřesný. Nic se nemění, protože ženy nechtějí. Jsou spokojené s tím, že za ně někdo to dítě porodil a ještě jsou kolikrát vděčné za záchranu života. Všichni se ohání nejlepší statistkou, kterou nám prý závidí i západní Evropa. Nikdo už neví, že tato slavná statistika je naprosto irelevantní, jelikož používá jiné faktory, než v ostatních zemích EU. Jinak řečeno, v ostatních zemích se do statistiky započítávají děti s porodní váhou od 500 g. V ČR je to 1000 g.
Takže se tady dál vesele provádí škodlivé praktiky jako nucené monitory, píchnutí vody, podávaní umělého oxytocinu, rutinní nástřihy. A samozřejmě i Kristellerova exprese, neboli tlačení na břicho.

V médiích se momentálně řeší kauza Olomoucké porodnice. Tam před pěti lety způsobili lékaři rodičce trauma následkem čehož se narodila postižená holčička. Více zde http://olomouc.idnes.cz/rodina-zaluje-nemocnici-o-17-milionu-za-postizeni-ditete-pri-porodu-1de-/olomouc-zpravy.aspx?c=A150416_145117_olomouc-zpravy_stk
Když jsem to četla, došla mi slova. Kristellerova exprese se totiž v ČR provádí dnes a denně, i když je to non lege artis, tedy metoda zakázána! A má to své důvody, hrozí totiž tíseň plodu, zlomení žebra, ruptura dělohy a spousta dalších nebezpečných věcí, jejichž následkem může žena i zemřít. A nebo se může něco stát s dítětem, jako v Olomouci. Co mě ale štve nejvíc je to, že lékaři odmítají vůbec připustit, že tohle dělají! A kdoví, jak by se celá kauza vyvíjela dál, kdyby to otec holčičky neměl na videu...
Nechci to rozebírat dál, jinak bych se opět totálně rozčílila.

I mně tohle udělali. I přes to, že jsem rodila v porodnici přístupné "alternativním" metodám (to jen kdyby náhodou někdo chtěl namítat, že si dnes žena může vybrat porodnici jakou chce). I přes to, že jsem měla v porodním plánu vyloženě napsané, že si to nepřeji (kdyby chtěl někdo namítat, že přece dnes se dá napsat porodní přání). I přes to, že jsem do porodnice přijela hotová rodit. Při kontrakci jsem zavřela oči a zatlačila, a když jsem je otevřela, doktor se mě zrovna slézal. Nemohla jsem tomu nijak zabránit.

Jak je možné, že tohle se pořád dělá?! A naprosto v pohodě, beztrestně. Jak je možné, že jsou ženy, které za tuto metodu dokonce děkují? Jak je možné, že lékaři přesvědčili ženy v ČR, že ony samy nejsou schopné tlačil a porodit, a tak je třeba jim pomoct?

Na Facebooku se zrovna formuje skupina žen, kterým KE bylo provedeno -  https://www.facebook.com/groups/383380055186989/. O pardón, ono to v ČR není KE, ono je to přidržení fundu.

Přímý přepis z lékařské konference. ČEPICKÝ, P.: In: Zápis panelové diskuse. Porod I. Moderní gynekologie a porodnictví, 13, 2004, suppl.C, S.834–836


Když vidím, jak v té facebookové skupině přibývají data a místa, kde byla ženám KE provedena, chce se mi brečet. 


neděle 19. dubna 2015

DIY: Baby room decoration

Když jsme zařizovali pro syna pokojík, věděla jsem, že preferuji jednoduchost. A zároveň stylovost. Aby to nebylo moc infantivní, přeplácané, ale dětské. Hrozně se mi líbil bilý nabýtek v kombinaci s pastelovými barvami. Inspiraci jsem hledala různě, hodně na Pinterestu. Ale bylo to spíš pokukování, neměla jsem od začátku úplně přesnou představu. Původně jsme ani nechtěli kupovat nový nábytek, dětský pokoj totiž částečně slouží i jako úložiště všeho možného, takze kupovat nábytek v jednom stylu by bylo zbytečné. Nakonec to vyšlo tak, že v pokoji je velká skříň a závěsná police BESTA z IKEA, staré police na míru, všechno v bílé barvě. Ještě jsme tedy ještě koupili bílou postýlku v IKEA a nejlepší ze všeho je asi 100 let stará komoda, na které se přebalovalo i mě. Mí rodiče ji zrestaurovali a natřeli na bílo, takže, aniž bychom to plánovali, jednotlivé kusy nábytku spolu ladily.

Pořád ale zbývaly další věci. Jelikož máme starší byt, některé věci by tady potřebovaly opravit, nebo nejlépe vyměnit. V dětském pokoji jsou dvoje staré dveře, které jsme měli v plánu otapetovat. Jak jsem tak nad tím dumala (to víte, doma na mateřské jsem se nudila), projevilo se mé kreativní já, řekla jsem si, že je zkusím nějak zkrášlit. Vytáhla jsem svoje barvy a zbytek barvy z malování bytu, barvou dveře 2x natřela a načrtla si motiv. Není sice úplně z mé hlavy, inspirovala jsem se různými dekoracemi. Jedny dveře jsem vylepšila denním motivem, druhý nočním. To vše ještě v těhotenství.


Když se malý narodil, vyrobila jsem ještě "kolotoč" z origami jeřábů. Návod na skládání se dá najít všude na internetu, udělala jsem celkem 4 z origami papírku, které jsem doma měla a pomocí provázku a špejle je "sestrojila" dohromady. Jeřáb je symbolem dlouhověkosti, moudrosti, duchovního růstu, a také zdraví.


V poslední době jsem ještě přemýšlela nad dekorací nad postýlku, stěna za ní byla taková nudná. Koukala jsem na internet a všechny nalepovací dětské dekorace jsou hrozne kýčovité, nemluvě o šíleně vysoké ceně. Navíc, původní majitel bytu měl asi dost podivný vkus, jelikož na všech stěnách je plastická venkovní omítka, takže lepit se tady toho moc nedá (ani pověsit, třikrát hurá pro panel). Vzpomněla jsem si, že máme doma ještě zbytek barevného pigmentu, který se přidává do bílých barev na zeď. Tenhle pigment dobře vsákne do stěny a nevybledne. Je to vlastně pigment, který jsme použili pro výmalbu dětského pokojíku, takže barevně ladil.


Na jedné z mnoha fotek dětských pokojů, které jsem si kdysi prohlížela, byla jednoduchá dekorace v podobě jména dítěte. Z toho jsem vycházela. Nejdřív jsem si na stěnu nakreslila návrh pomocí tužky a ten pak namalovala malým štětcem na temperové barvy. Je třeba si dát pozor na ředění pigmentu, když bude málo vody, bude se s ním špatně malovat a nevsákne, když bude vody moc, bude barva stékat. Což se stalo i mně. Vyřešila jsem to pak tím, že jsem to jakoby zakomponovala do malby a u písmen udělala smyčky :) zbytek jen dotvořila medvídky a hvězdami, aby nebyl nápis sám.


Takhle se mi pokoj líbí, je takový, dá se říct minimalistický, ale jsou v tom zakomponovány dětské motivy. A dá se do budoucna ještě nějak doladit :). Sice to není úplné takové, jak na inspiračních fotkách, ale to by asi chtělo trochu víc práce, zručnosti a asi i peněz.




pondělí 13. dubna 2015

Balkónový tuning

Již několik let si chci vypěstovat bylinky v květináči. A samozřejmě jsem se k tomu nikdy nedostala, protože to a tamto... Když jsme se loni přestěhovali do současného bytu, chytlo mě to ještě víc, jelikož tady máme velký uzavřený balkón. Balkón, nebo spíš lodžie, lze úplně zavřít díky zasklení, což je skvělé v zimě, když věšíte prádlo, když si chcete na balkón sednou a není zrovna hezké počasí, když si chcete na balkóně něco pěstovat...
Jenomže celý loňský rok nám balkón fungoval spíše jako sklad. Hlavně v zimě jako druhá lednička. Postupně se tam odkládalo kdeco. Navíc, kvůli dlažbě, která je šíleně studená i v létě, se tam nikomu moc nechtělo a pobyt na balkóně se omezoval jen na čas strávený věšením prádla.


Letos jsem se ale konečně dokopala k tomu, abych si nějaké ty bylinky zasadila. Bazalku, rozmarýn, levanduli, mátu... I kdyby to mělo jen tak růst, alespoň to bude hezky vypadat a bude to vonět. No, ale na balkóně nevypadalo hezky nic. Takže jsem se do toho konečně pustila...

 


Díky bohu za IKEA! Co by bez ní člověk dělal, že?:)


Nepotřebovala jsem nijak moc věci. Doma jsem měla jeden starý regál Albert z přírodního dřeva, který se na šedý, studený balkón krásně hodil. Křeslo, které tam stálo, jelikož se nám už do obýváku nevešlo a na balkóně plnilo funkci kočičího pelíšku, jsem oprášila a "zakomponovala" do prostoru. 



Ovšem tou hlavní vychytávkou byla skládací podlaha Runnen z IKEA. Cena jednoho balíku (9 ks) je 399, koupila jsem dva nové, plus ještě ve slevovém hangáru sehnala několik jednotlivých kusu po 19,-. A bude to chtít ještě jeden balík (po další výplatě :)


Na regál jsem naskládala květináče s již zasazenými semínky. Plus nějakou tu dekoraci v podobě svíčky a vázy. 


A nějakého toho kýčovitého motýla, aby to bylo veselé.


středa 8. dubna 2015

Cheesecake, který voní po Vánocích

Na své loňské narozeniny jsem si poprvé upekla dort. Myslím, že se mi celkem povedl, ale byl to klasický dort s krémem ze zkaramelizovaného salka a s umělou potahovací hmotou.
Letos jsem chtěla něco jiného, měla jsem to všechno krásně vymyšlené, hlavně krém z mascarpone s bio vanilkovým pudinkem a s citronovou polevou, yummy. No, korpus mi při krájení praskl, polovina krému se mi vylila a poleva mi neztuhla.
Takže letošní dort byl sice chuťově dobrý, ale vypadal strašně.
Tak jsem pak aspoň upekla cheesecake. Takovou trochu zdravější variantu. A jelikož venku sněžilo, měla jsem doma zbytek vlašských ořechů a spoustu medu, zakomponovala jsem to do receptu a pojala to trochu vánočně.


Ingredience
Korpus:
2 hrníčky ovesných vloček
100g vlašských ořechů
100g změklého másla
pár lžiček třtinového cukru
trochu perníkového koření nebo vanilky

Náplň:
500g měkkého tvarohu (já mám koupený z Polska přímo tzv. "sernikowy", je hodně jemný)
3 vejce
na oslazení jsem použila med, trochu datlového sirupu a trochu třtinového cukru
a opět troška perníkového koření nebo vanilky, aby to mělo tu správnou vánoční atmosféru :D

Ovesné vločky jsem si rozemlela na jemno, stejně tak ořechy. Smíchala jsem je s cukrem, kořením a máslem a z výslední hmoty vytvarovala ve formě korpus. Ten jsem pekla asi 15 minut na 170°.



Tvaroh jsem smíchala s medem, sirupem, cukrem a kořením a přidala vejce. Směs pak vylila na korpus do formy a pekla. Já jsem to pekla asi 40 minut na 150°, protože naše stará trouba peče strašně nerovnoměrné a při vyšší teplotě bych měla na jedné straně bouli.



I Spyro by si kousek dal :)


sobota 4. dubna 2015

Přírodní pomocníci při nachlazení

Znáte to - mužská smrtelná nemoc na 4.

Upřímně, já si z toho srandu nedělám. Rýma je dle mého ta nejhorší, nejpodlejší a nejzákeřnější nemoc ze všech. Člověk se tak prochází, pohodička a najednou "kíích!" a je to. Nejdřív doufáte, že je to opravdu jen odkýchnutí nějakého svinčíku v nose, ale stačí ještě pár takových kýchnutí, přidá se podivné svědění v nose a je konec.
Letos na jaře jsem se tomu opět nevyhnula. Rýma a nachlazení jsou hnusné samy o sobě, ovšem když máte možnost to přečkat v posteli a odříznout se od světa, dá se to zvládnout. Když máte doma malé dítě, které si rádo hraje a vy si rádi hrajete s ním, musíte jednat.
Říká se, že léčená rýma trvá týden a neléčená 7 dní (nebo naopak). Já se už několik let snažím najít způsob, jak tento neúnosný čas zkrátil. Jistě, když je nejhůř a potřebuju spát, sáhnu i po brufenu/paralenu/coldrexu. Holt v žijeme v době, kdy si sténání nemůžeme dovolit. Přesto se snažím najít nějaké přírodní alternativy. Bylinky, čaje, medy a citróny jsou sice super, ovšem hrůznou dobu léčby mi nezkracuji. Toto jsou tedy výrobky, které jsou na přírodní bázi a opravdu (aspoň podle mě) pomáhají zkrátit rýmu a nachlazení dokonce AŽ NA 3 DNY! Většina věcí obsahuje přírodní látky, ovšem také třeba i umělá sladidla, aby byla vhodná pro diabetiky, takže ano, vím to. Ovšem když jde o rýmu, jsem ochotná to oželet.


Pastilky Isla Classic
Poprvé jsem je měla, když jsem byla nachlazená v těhotenství a sháněla jsem něco, co by mi pomohlo. Tohle je, dle slov lékárnice, jediné, co se v těhotenství může. Obsahují extrakt z lišejníku islandského a působí tak, že na sliznici vytváří film, která obalí bolestivá místa, a ta se díky tomu rychleji zahojí. Nejlepší je brát je na noc, kdy člověk tolik nemluví (pokud jste introvert a flegmoš, je to jedno), přilepí se na patro, takže se nemusíte bát udušení :)



Pastilky Vincentka
Ty pomáhají jak při bolestech v krku, tak při kašli. Jistě všichni znáte slavnou minerální vodu Vincentku. Pastilky obsahují minerální soli a prý jsou vhodné i pro profesionální zpěváky při problémech s hlasivkami, takže určitě něco pro mě :)



Zázvorové bonbóny
Ať už piju zázvorový čaj (sušený nebo čerstvý) nebo jím kandovaný zázvor, nic mi tak nepomáhá jako tohle. Parádně to vypálí krk a po chvilce bolest ustupuje. Mimochodem, jsou také skvělé, když potřebujete zahnat chuť na mlsání, vypálí vám to pusu tak, že už na nic chuť mít nebudete :D



Tablety Coryzalia
Jedná se o homeopatické tablety, které se rozpustí v ústech. Je mi jedno, zda někdo tvrdí, že homeopatika jsou jen placebo nebo předražený cukr, TOHLE je podle mě největší zázrak ze všech. Objevila jsem je teprve letos a jakmile jsem je začala brát, rýma, která se začínala rozjíždět naplno (nevím jak vy, ale u mě je vždycky nejhorší 3-4 den, to nemůžu dýchat, smrkat, spát, chodit, mluvit, jíst, nic), mi do dvou dnů zmizela a ani se nestihla projevit ve vší své síle.


Nosní sprej Quixx
Ano, je to dobrý marketinkový tah. Voda se solí ve spreji za těžké peníze. Ovšem není mi jasně, jak jinak bych měla do svého ucpaného nosu dostat mořskou vodu. Navíc, tenhle sprej mi opravdu pomáhá a narozdíl od klasických sprejů do nosů, si na něm nevytvoříte závislost.


Lapacho
Nápoj Inků. Pro mě nápoj bohů. Už před pár lety mi tento čaj (nebo, lépe řečeno, odvar z vnitřní kůry jihoamerického stromu Tabebuia serratifolia) zachránil imunitu a byla to také první věc, která mi dokázala zkrátit léčení rýmy na méně než sedm dní. Piju ho již několik let a nedám na něj dopustit. Navíc, s medem chutná úžasně!



Mazání nosánku
Nedílnou součástí rýmového arsenálu je samozřejmě popraskaný a bolavý nos. Na to je vhodné nasadit ofenzivu v podobě různých verzí bambuckého másla. Mi osobně nejvíc zabírá rakytníkový balzám Saloos. Ten mi zabírá na všechno :)